Návrh vytváří soudržnou a výraznou architektonickou identitu, která je hluboce zakořeněna v kulturní a architektonické identitě Prahy a zároveň plynule integruje blok do svého kontextu. Organizace umožňuje průchodnost cest a průchodů, které pomohou propojit blok s okolím. Blok je kompaktní a rozdělen nadjezdem dálnice na dva svazky, které jsou ve vizuálním a geometrickém dialogu.

Oba svazky jsou sjednoceny souvislým, prostorově otevřeným přízemím – zastřešeným městským tržištěm (obchody, kavárny, haly a vchody), které zakotvuje celý komplex a propojuje jej s ulicí. Svými stupňovitými profily reagují obě budovy na výšku okolních městských budov a jsou zakončeny malými zelenými střechami.

Typologie fasád byla vyvinuta v reakci na historický ráz pražského města, aby se ještě více začlenila do kontextu. Soubor tvoří dvě typologie: vnější fasády směřující do Starého Města, s drsným rámem odkazujícím na český kubismus, zde reinterpretovaným jako performativní vrstvená fasáda s integrovanou vnější ochranou proti slunci. Druhá fasáda směřuje dovnitř k nadjezdu a je charakteristická zimními zahradami/balkony a prosklením ve vertikální věži lobby, které předjímá, že ulice bude více sousedská a přátelštější k chodcům.

Projekt nového pražského kampusu představuje moderní kancelářské prostředí propojené s živým veřejným prostorem. Stavba navazuje na urbanistický kontext a vytváří zelený pás tlumící hluk Magistrály. V centru se nachází multifunkční veřejný prostor s kulturním centrem, které oživuje prostor i mimo pracovní dobu. Architektura kombinuje flexibilní kancelářská patra, zelené terasy a výrazná nároží jako orientační body. Fasáda zajišťuje akustický komfort a energetickou efektivitu. Projekt staví na principech udržitelnosti, příjemného prostředí a adaptability, čímž definuje nový standard pro pracovní prostředí v Praze. Harmonicky propojuje tři budovy se sdílenou identitou a důrazem na detail, čímž obohacuje městskou strukturu.

Blok navrhujeme jako jeden celek sjednocený prosklenou fasádou, která změnou vzhledu reaguje na počasí, denní dobu i úhel pohledu. Zároveň jej členíme na několik menších částí, jejichž uspořádání a hmotové řešení vychází z urbanistické situace a vztahu k příslušnému prostoru.

Redukovali jsme plochy fasád podél magistrály odebráním hmoty z těla bloku. Diagonálními řezy jsme dosáhli odsazení částí fasád od magistrály. Několik rovin pláště tak zmenšuje a zvětšuje proporce hmoty, vytváří podél magistrály nepravidelná průčelí a umožňuje, aby se světlo dostávalo do hloubky bloku a do vnitřních prostor. Na obou protilehlých stranách bloku vznikají átria.

Parter je otevřený do okolních ulic, pasáž vedená blokem a pod magistrálou vtahuje život z veřejného uličního prostoru do átrií. Magistrála je přístupná z ulice Křižíkova a z prodloužené ulice Na Florenci venkovními veřejnými schodišti.

Západní část bloku je vstupem do nového území. Jednoduchá nárožní hmota je vertikálním kontrapunktem k dynamické, výrazně horizontální budově Masaryčka. Průčelí nároží směřuje k centru města, do ulice Na Florenci se diagonálně odklání nižší podélná hmota se štíhlou vertikální fasádou v ulici Křižíkova.

Hmotové řešení východní části bloku je jednodušší a klidnější. Severní ortogonální hmota je ve vztahu k výšce objektu Bastion nižší, jižní hmota ustupuje diagonálně od magistrály. Blok nepropojujeme s Bastionem, ale vytváříme samostatný prostor – piazettu, kterou uzavírá schodiště vedoucí na magistrálu a do ulice Křižíkova.