Návrhy

Nový Florenc... propojuje a zaceluje městskou strukturu a zároveň rozvíjí svůj vlastní jedinečný charakter. Integruje různorodé městské čtvrtí a rozvíjí ve svém rámci nový genius loci. Nová struktura posiluje a respektuje okolní kontext. Dopravní uzel je rozvíjen zároveň jako uzel společenské a kulturní výměny. Dynamické a dobře fungující městské centrum a brána do Prahy. 24 hodinové místo v těsné blízkosti historického centra. Město rozvíjené v lidském měřítku zahrnující spletité příběhy a interpretace. Kontinuální a proměňující se město plné vzrušení a překvapení s nádherně rozmanitými a živými veřejnými prostory. Odolná a kompaktní městská čtvrť proaktivně reagující na změnu klimatu. Aktivní zelenomodrá infrastruktura plně integrovaná do organismu města. Urbánní struktura vybízející k chůzi a cyklistice. Nová lokalita rozvíjející celoměstskou síť zelených propojení. Revitalizované místo, kde může každý pracovat, žít a užívat si hodnot inkluzivní, udržitelné a zdravé lokality. Výjimečná centrální poloha se vším, co město může nabídnout. 

Náš přístup je postaven na pěti vzájemně propojených tématech – notových zápisech – které vytvářejí libreto jak pro analytické uchopení stávajícího stavu (tedy pro rozbor území s jeho historickými vrstvami), tak i pro samotný návrh budoucího rozvoje lokality. První notový zápis pojmenovává hlavní urbánní činitele, které v řešeném území definují kostru města, jako například viadukt, park, dvůr, uliční fronta, muzeum, nádraží atd. Druhý notový zápis se zaměřuje na roli, kterou jednotlivé činitele hrají při definování urbánních celků v rámci pražské městské tkáně a tedy i v samotném návrhu. Některé z prvků patří spíše do Karlína, jiné do Nového Města a další k Masarykovu nádraží. Třetí notový zápis se zaměřuje na důležitost zelené a modré infrastruktury v rámci Prahy. V návrhu se tak uplatňují tři hlavní složky krajiny. Čtvrtý notový zápis je zasvěcen viaduktům, které jsou nedílnou součástí pražské dopravní infrastruktury a zároveň všechny roztínají existující městskou strukturu, ať už jde o památkově chráněný Negrelliho a Karlínský viadukt, plánovaný viadukt NS2 a v neposlední řadě i o přepracování severojižní magistrály jako svého druhu viaduktu. Pátý notový zápis se zaměřuje na asambláž nesourodých urbánních činitelů v území, která tkví například v interakci parku, sítě viaduktů, budov podél trati, stávajícího výdechu z metra apod. Výsledkem těchto vzájemných setkání jsou jedinečné městské prostory se specifickou atmosférou, jejichž cílem je proměnit současná nemísta v obytný veřejný prostor sloužící lidským setkáním.

Světově uznávané urbánní dědictví Prahy je významné především způsobem, jakým na sebe vzájemně architektura a krajina působily a utvářely se. Tento půvab je výsledkem práce místních, ale i zahraničních architektů a projektantů, kteří svou prací dokázali zachovat rozmanitou mozaiku městské struktury sahající až k základům Prahy. Od jejího jádra až po okraje lze rozeznat historické proměny, které definovaly charakteristické identity městských čtvrtí, sousedství a komunit, které je obývaly. Je proto nesmírně důležité dbát na to, abychom se těmto standardům přinejmenším vyrovnali.  

Navrhujeme, aby se Florenc 21 stala obojí, klíčovým infrastrukturním uzlem pro Prahu i živým městským centrem, nikoli urbánní černou dírou. Namísto prosazování myšlenky shora dolů s nesouvisejícími městskými organizacemi nebo s nevhodnou logikou, navrhujeme podpořit a vylepšit stávající kvality města a lokality – historické a prostorové kvality Negrelliho viaduktu, Těšnovský park na severu, novou výstavbu v lokalitě, blízkost centra města. Všechny tyto prvky přispívají a formují nový urbanistický rozvoj. 

Kromě toho také navrhujeme přímo řešit jeho nevýhody a transformovat je na prvky s přidanou hodnotou pro novou zástavbu. Prodlužujeme nově upravovanou ulici Na Florenci ze západu dál skrz celou lokalitu, pokračujeme v městské zástavbě spojující západ s východem, propojujeme vlakové nádraží s novým autobusovým terminálem v živou uliční promenádu s obchody a kancelářemi, kde se lidé mohou procházet, setkávat, jezdit na kole, nakupovat a mnoho dalšího. Tato hlavní ulice je součástí souboru nových pěších promenád paralelních s kolejemi, které se stáčejí a sledují směrovaní kolejí a přivádějí lidi ze západu na severovýchod Prahy a naopak. 

V zahradách na Florenci je zbytkový prostor, který dnes odděluje několik pražských čtvrtí, upraven na park, kde se všichni - všechny strany Prahy - představují a chtějí být vidět. 

S využitím soklových objemů zastavěné formy se nad a pod infrastrukturou vlní zelená hůrka, spojující všechna oddělená místa mobility do velkého terminálu, který je finálním cílem sám o sobě.

Obyvatelé a návštěvníci Prahy se procházejí a jezdí na kole v nových zahradách na Florenci. Pomalý provoz a otevřené zelené plochy pomáhají definovat novou identitu této centrální části Prahy.

Dvě budovy jsou součástí parku jako velkolepé pavilony, jejichž fasády oslovují všechny strany a rámují pohledy mezi městem a přírodou. Zahrady na Florenci jsou pomníkem přizpůsobivosti; robustní městská krajina, navržena tak, aby se neustále vyvíjela a fungovala pro všechny, včetně přírody.